V jedenáctém kole jsme zavítali na půdu zdické rezervy, která okupovala jedenáctou pozici. Sestava oproti poslednímu zápasu zůstala beze změn.

Za krásného slunečného počasí jsme vstoupili do utkání vlažně, bez pohybu, a soupeř byl zprvu aktivnějším týmem. Dlouho jsme se dostávali do hry, místo kombinačního postupu k brance jsme často pouze nakopávali na útočníky, zhruba až po půlhodině jsme si dokázali vícekrát přihrát a po zemi se dostat až k pokutovému území soupeře. Ve finální fázi jsme ale byli zcela neškodní. Postrádali jsme důraz, přesnost, nedobíhali jsme odražené míče. Největší šancí tak asi byla střela P. Kučery z úhlu, kterou golman vyrazil. Mnohem nebezpečnější byl ale brejk domácích, kdy domácího hráče vychytal Humpolík. Do kabin se šlo za bezbrankového stavu.

Ve druhé části jsme chtěli oživit ofenzivu, a tak se místo Cajthamla přesunul do útoku Šperl. Hned v úvodu mohl skórovat Tomášek, ale z 8 metrů těsně minul branku. Poté mohl jásat P. Kučera, jehož střela po zákroku golmana poskakovala na brankové čáře, ale nikdo z našich hráčů nedokázal dorážet. Herně jsme už soupeře přehrávali, ale naše ofenzivní snaha byla nulová. Dvacet minut před koncem mohli navíc z ojedinělé akce udeřit domácí, když se zdický útočník zjevil sám před Humpolíkem, ten ale skvělým zákrokem pokus soupeře zneškodnil. Náš tlak v závěru byl křečovitý, bez úspěchu, utkání tak skončilo bezgólovou remízou.

Těžko podrobněji hodnotit naše představení. Neslaný, nemastný výkon. Někteří hráči nepředvedli ani polovinu toho, co za celý podzim dokáží odehrát. Chybělo nám v podstatě vše, co by vedlo alespoň k jediné brance v síti soupeře. Ukázalo se, že ani proti jedenáctému celku se výsledek sám neudělá. Je potřeba jezdit proti každému soupeři. Dnes jsme to bohužel nepředvedli.